Už od začátku roku je zavedení německé minimální mzdy ostře sledované ze strany dopravců, řidičů i některých úřadů a sdružení. Zákon o minimální mzdě (tzv. MiLoG) aplikují německé úřady i na řidiče zahraničních dopravců a požadují, aby svým zaměstnancům jezdícím do Německa nebo z Německa platili 8,5 euro za hodinu. Za porušení zákona přitom hrozí nemalé pokuty.
Proti německým požadavkům na vyplácení minimální mzdy zahraničním řidičům, se ohradili tuzemští dopravci. Za ty se postavilo i ministerstvo dopravy nebo některé profesní organizace, jako je třeba sdružení dopravců ČESMAD BOHEMIA. MiLoG kritizovali v nedávné době například i prezidenti hospodářských komor Visegrádské čtyřky.
Německá minimální mzda čelí infringementu
Spor se dostal až k Evropské komisi, která koncem května zahájila řízení pro porušení pravidel (tzv. infringement), a to právě ve věci zavedení minimální mzdy. Tento postup přivítalo ministerstvo dopravy i sdružení dopravců ČESMAD BOHEMIA. To se už dříve vyjádřilo v tom smyslu, že podobné ustanovení je průlomem do národních legislativ jiných států, vykazuje znaky protekcionismu a porušuje principy Evropského společenství, jimiž je volný pohyb osob, volný pohyb zboží a volný pohyb služeb.
Ministr dopravy Dan Ťok už dříve jednal o požadavku na minimální mzdu s německým protějškem Alexanderem Dobrindtem. Výstupem bylo ujednání, že Německo do doby, než budou objasněny právní otázky, nebude kontrolovat tranzitní dopravce, kteří míří do německých přístavů. „Platná úprava je značně byrokratická a má dopad zejména na naše střední a malé podnikatele. Věřím, že výsledky řízení přinesou odpovědi na nevyjasněné otázky, ochrání zájmy podnikatelů a určí konečná pravidla pro dopravce,“ sdělil Dan Ťok.
Rozhodnutí Evropské komise přivítalo i sdružení ČESMAD BOHEMIA. „Jsem rád, že Evropská komise dala za pravdu našim výhradám vůči aplikaci německého zákona o minimální mzdě. Nyní má spolková administrativa dva měsíce na reakci na vytýkací dopis, který jí bude komisí odeslán,“ uvedl Vojtěch Hromíř, generální tajemník sdružení.
Situace je nyní taková, že Evropská komise by měla ze strany Německa obdržet oficiální reakci do druhé poloviny července. Od této odpovědi se bude odvíjet další postup. V nejzazším případě by se případ projednával u Soudního dvora EU.
Společný tlak proti minimální mzdě
Rozhodnutí Evropské komise je pravděpodobně i výsledkem mezinárodního tlaku organizací, ministerstev i dalších institucí. Připomeňme, že dopravci z České republiky, Polska, Maďarska, Rumunska nebo Litvy zorganizovali v Bruselu protest proti německým požadavkům.
Zavedením minimální mzdy v Německu trpí zejména dopravní společnosti, které do Německa jezdí, nebo tímto územím projíždějí. Ohrožené mohou být především menší podniky.
